Tento seznam je pouze výběrem některých významných výročí, nikoliv jejich úplným výčtem. Připomínáme si jimi důležité osobnosti a mezníky, které měly zásadní význam v rozvoji technických oborů.
(zdroj: zejména Wikipedia)
***
Rok 2020
DUBEN
Před 120 lety se narodil, 25. dubna 1900, jeden z nejvýznamnějších teoretických fyziků první poloviny 20. století Wolfgang Ernst Pauli. Zkoumal teorii relativity a kvantovou mechaniku. V roce 1925 formuloval vylučovací princip (Pauliho vylučovací princip) = který říká, že žádné dva nerozlišitelné fermiony (protony, neutrony, elektrony) nemohou být ve stejném kvantovém stavu. Kvantový stav představuje v kvantové fyzice takovou skupinu pozorovatelných veličin, jejichž prostřednictvím jsou vlastnosti daného systému nebo částice plně určeny.
Za formulaci tohoto principu obdržel v roce 1945 Nobelovu cenu.
.
BŘEZEN – před 125 lety – objeveny röntgenové paprsky
Před 175 lety se 27. března narodil budoucí budoucí držitel Nobelovy ceny, německý fyzik Wilhelm Conrad Röntgen. Jeho objev se stal ve dvacátém století nástrojem k výzkumům, za něž bylo fyzikům, chemikům i biologům uděleno více než 20 dalších Nobelových cen.
V roce 1894 začal systematicky zkoumat katodové paprsky. I když není znám skutečný cíl jeho výzkumu, 8. listopadu 1895 se při jeho pokusu,kdy obalil katodovou trubici čeným papírem, na stole ležící krystalky platnatokyanidu barnatého (Ba[Pt(CN)4]) bledězeleně rozzářily. Vznikaly dosud neznámé paprsky, které dokázaly prostupovat neprůhlednými látkami. Tyto paprsky dostaly označení X. Později označené jako röntgenové záření.
Vyjma finančního ocenění v rámci Nobelovy ceny žádnou jinou peněžitou odměnu v souvislosti s objevem nepřijal. Chtěl, aby dílo vykonané na univerzitní půdě s pomocí veřejných prostředků sloužilo zdarma úplně všem. Nikdy nepožádal ani o patentování objevu.
.
LEDEN
Před 245 lety se narodil André Marie Ampère, francouzský matematik a fyzik, jehož jméno je společně s dalšími 72 muži zapsáno na Eiffelově věži v Paříži a jehož příjmení nese hora na Měsíci Mons Ampère. Svou první vědeckou práci napsal již ve 13 letech – pokoušel se v ní vyřešit problém konstrukce úsečky stejné délky, jakou má oblouk kružnice. Během Francouzské revoluce roku 1793 byl gilotinou sťat jeho otec v nespravedlivém obvinění a mladý Ampèr měl následně psychické problémy. Z depresí se dostal díky vědě a studiu. Zajímal se o matematiku, filozofii, fyziku, chemii a botaniku, ale studoval také psychologii a jazyky.
Věnoval se zejména magnetismu. Vybudoval základy elektrodynamiky. V roce 1827 postuloval tzv. Ampérovo pravidlo pravé ruky pro přímý vodič = palec ukazuje dohodnutý směr proudu ve vodiči, prsty orientaci magnetických indukčních čar a Ampérovo pravidlo pravé ruky pro cívku = prsty ukazují dohodnutý směr proudu v závitech, palec ukazuje orientaci magnetických indukčních čar. To je jen část jeho vědecké činnosti.V roce 1881 bylo jeho jméno navrženo pro základní jednotku elektrického proudu – ke schválení návrhu došlo v roce 1893 na Čtvrtém mezinárodním kongresu v Chicagu.
