Pergolesiho árie z jednoho z nejslavnějších a nejhranějších zhudebnění starodávné latinské liturgické sekvence Stabat Mater, Mozartovo Alleluia a oslava křesťanských Velikonoc, Bachovy skladby, písně A. Dvořáka a B. Martinů i operní árie zazní 28. 3. 2017 na koncertě v expozici Salon mechanické hudby Technického muzea v Brně. Začátek je v 17.00, vstup zdarma.

zpěv: Tereza Frgalová, Hana Kuželová
viola: Valerie Chomaničová
klavírní doprovod: Helena Fialová

 

Program koncertu

TEREZA FRGALOVÁ / ZPĚV

J. S. Bach (1685-1750): Mein gläubiges Herze z kantáty Also hat Gott die Welt geliebt (Mé vírou planoucí srdce)

J. S. Bach: Schafe können sicher weiden z kantáty Was mir behagt, ist nur muntre Jagd (Ovce se mohou pokojně pást)

J. B. Pergolesi (1710-1736): Cujus animam gementem z oratoria Stabat Mater (Její duší pronikne meč)

W. A. Mozart (1756-1791):  Alleluia z moteta Exultate jubilate

Operní árie a písně

G. Puccini (1858-1924): árie Lauretty „O mio babbino caro“ z opery Gianni Schicchi

A. Dvořák (1841-1904): Písně milostné – č. 1, 3, 4

B. Martinů (1890-1959): árie Mariken „Bože, snad jsem nezabloudila“ z opery Hry o Marii

A. Dvořák: árie Terinky „Ach Bože, Božínku“ z opery Jakobín

Skladba Mein gläubiges Herze (překl. Mé vírou planoucí srdce) J. S. Bacha je součástí kantáty Also hat Gott die Welt geliebt (překl. Tak Bůh miloval svět). Ta bývá označována také jako tzv. Letniční kantáta (Letnice – křesťanský svátek Seslání Ducha svatého) a svým optimistickým vyzněním vyjadřuje radost z víry a oslavuje Boha.

Skladba Schafe können sicher weiden (překl. Ovce se mohou pokojně pást) J. S. Bacha pro soprán, flétnové duo a continuo je sice součástí světské tzv. Lovecké kantáty, nicméně se s velkým úspěchem ustálila na programu duchovních koncertů díky svému textu připomínající podobenství o ovcích a dobrém Pastýři z Janova evangelia (Já jsem dobrý Pastýř, znám své ovce a ony znají mne. Jan 10,14).

Oratorium Stabat Mater J. B. Pergolesiho je jedním z nejslavnějších a nejhranějších zhudebnění této starodávné latinské liturgické sekvence. Námětem je biblické Simeonovo proroctví, kde jsou předpovězeny bolesti Matky Boží nad svým ukřižovaným synem. Sopránová árie Cujus animam gementem (překl. Její duší pronikne meč) velmi emotivně vystihuje dramatičnost textu. Celé dílo se provádí nejčastěji v době postní nebo na svátek Panny Marie Bolestné (15. září).

Mozartovo Alleluia z moteta Exultate, jubilate (překl. Jásejte, radujte se) pochází z roku 1773. Tato interpretačně náročná skladba pro vysoký koloraturní soprán představuje jásavou oslavu křesťanských Velikonoc, tedy radost ze vzkříšení Ježíše Krista.

Část písní a operních árií je zahájena známou italskou árií Lauretty „O mio babbino caro“ (překl. Můj drahý tatínku) z jednoaktové opery Gianni Schicchi G. Pucciniho, ve které dívka Lauretta prosí otce o svolení ke sňatku s jejím milovaným Rinucciem. Opera byla komponována v duchu hudebního směru verismu a měla premiéru roku 1918 v newyorské Metropolitní opeře.

Cyklus Písně milostné A. Dvořáka z roku 1888 je významnou součástí písňové tvorby tohoto světově nejznámějšího českého skladatele. Z osmi písní na melancholické texty Gustava Pflegera-Moravského o hluboké, avšak nenaplněné lásce zazní tři z nich. Vynikají nejen svou jedinečnou melodikou, ale také mistrovsky prokomponovaným klavírním doprovodem.

Bohuslav Martinů a jeho opera Hry o Marii (1934) je bezpochyby dílem s ohromující vnitřní silou a duchovní vyzněním. Árie Mariken „Bože, snad jsem nezabloudila“ pochází z úvodu druhé části opery. Hlavní postava mladé dívky Mariken putuje ztracena nočním lesem, má strach a výčitky svědomí. V zoufalství volá o pomoc i síly pekelné. Netuší, že ďábel opravdu přijde…

HANA KUŽELOVÁ / ZPĚV

G. B. Pergolesi (1710-1736): Se tu m`ami

W. A. Mozart (1756-1791): Als Luise die Briefe, K.520, Die Zufriedenheit, K.473

A. Dvořák (1841-1904): Ach, není tu, není, Dobrú noc má milá – písně z cyklu V národním tónu

B. Martinů (1890-1959): Povedzže mi, povedz, Povídajú ludé – z cyklu Nové slovenské písně

V. Novák (1870-1949): Neber si ty – z cyklu Slovenské písně

VALERIE CHOMANIČOVÁ / VIOLA

M. Reger (1873-1916): Suita pro sólovou violu g moll – výběr

KLAVÍRNÍ DOPROVOD: HELENA FIALOVÁ