Konference Textil v muzeu – 2017

Vážené kolegyně, vážení kolegové,
dovolujeme si Vás pozvat na 13. ročník konference

Textil v muzeu / Nejstarší textilní sbírky muzeí a galerií pohledem archeologie a historie,

která se uskuteční ve dnech 14. a 15. června 2017 v Technickém muzeu v Brně pod záštitou Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a oborových komisí Asociace muzeí a galerií ČR.

Uvítáme vaše příspěvky k tématu jak pro konferenci tak také pro časopis Textil v muzeu. Cílem konference je zhodnocení objemu kolekcí a stavu nejstarších sbírkových exponátů archeologické i historické povahy, představení nejnovějších konzervátorsko-restaurátorských zásahů a nových postupů i metodik ve vztahu k preventivní konzervaci. Dále je cílem konference upozornit na prezentační aktivity ve výstavních sálech i virtuálním prostředí a na moderní přístupy při edukaci s textilním materiálem v muzejním či galerijním prostoru.

Tematické okruhy

  • archeologický textil
  • slohová móda
  • etnografika
  • konzervátorsko-restaurátorské zásahy a preventivní konzervace (expozice, depozitáře, převozy)
  • prezentace sbírek výstavní i nevýstavní formou (digitalizace, e-sbírky)
  • prameny a zprávy k tématu

Konference je pořádána jako mezioborová platforma pro setkání pracovníků muzeí, galerií, památkových ústavů, vysokoškolských pracovišť, konzervátorských dílen a dalších odborníků věnujících se textilní problematice z nejrůznějších úhlů.

Na konferenci je možné vystoupit také s posterovými prezentacemi.

Místo konání

Konference se uskuteční v Technickém muzeu v Brně, Purkyňova 105, Brno – Královo Pole.
Exkurze 15. června bude do Moravské galerie v Brně.

Písemné příspěvky

Písemné výstupy z přednášek budou přijímány redakční radou recenzovaného neimpaktovaného periodika Textil v muzeu, jež pro letošní rok vyhlásila téma: Historie psaná v textilu – hrobový textil, archeologický textil, historický textil.

Uzávěrka přijímání příspěvků

  • do recenzované části periodika (hodnotitelný výstup pro RIV) – 30. červen 2017
  • pro ostatní nerecenzované texty30. srpen 2017

Redakční rada přijímá do obsahu periodika také abstrakty posterů, které dosud nebyly publikovány. Detailní informace o periodiku Textil v muzeu včetně pokynů pro autory naleznete na webové stránce http://www.technicalmuseum.cz/casopisy/textil-v-muzeu/.

Přihlášky k účasti na konferenci

zasílejte na níže uvedený kontakt e-mailem (přihláška ve Wordu) do 25. května (s příspěvkem) nebo do 9. června (bez příspěvku).

Pozvánka (.doc)

Přihláška (.doc)

Program konference včetně anotací (.doc)

Účastnický poplatek je možné uhradit převodem na účet TMB nebo v hotovosti na pokladně TMB do 6. června 2017.

Číslo účtu TMB: 197830621/0710, VS 1407, do poznámky uvést příjmení účastníka (nikoli název instituce).

Účastnické poplatky

  • 700 Kč / osoba – platba na účet TMB do 6. června 2017
  • 900 Kč / osoba – platba v hotovosti v den konání konference
  • zdarma – student denní formy SŠ či VŠ studia (nutné předložit doklad o studiu, např. ISIC), člen Kruhu přátel Technického muzea v Brně

Bankovní spojení

číslo účtu: 197830621/0710
IBAN: CZ48 0710 0000 0001 9783 0621
BIC: CNBACZPP
Česká národní banka
pobočka Brno
Rooseveltova 18
601 10 Brno

Kontakt

Technické muzeum v Brně
Purkyňova 105
612 00 Brno – Královo Pole
tel. 541 421 411 (recepce)
PhDr. Petra Mertová, Ph.D. / mertova@tmbrno.cz / tel. 541 421 428 / 732 264 594
Bc. Vladimír Štork / tel. 541 421 428/ 604 235 058
Mgr. Pavla Stöhrováčasopis Textil v muzeu / stohrova@tmbrno.cz / tel. 541 421 416


Program konference

1. den jednání – 14. června 2017

11.00–12.00 prezentace účastníků v předsálí konference

Posterové prezentace v předsálí konferenčního sálu

  • Mgr. Jiří Vácha (Biskupství Českobudějovické): Odborný katalog vzorované tkaniny 16-18. století z chrámových sbírek Českobudějovické diecéze.

1. blok přednášek

12.00–12.15 Slavnostní zahájení konference
12.20–12.40 PhDr. Helena Březinová, Ph.D. (Archeologický ústav AV ČR, Praga, v.v.i.):
Archeologické textilie jako pramen poznání textilní produkce v minulosti.
12.45–13.05 Mgr. Renáta Přichystalová, Ph.D. (Ústav archeologie a muzeologie, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně) a PhDr. Helena Březinová, Ph.D. (Archeologický ústav AV ČR, Praha. v. v. i.):
Rekonstrukce organizace textilní výroby (nejen) na Pohansku u Břeclavi v podmínkách raného středověku.
13.10–13.30 Mgr. Martin Hložek, Ph.D. (Metodické centrum konzervace, Technické muzeum v Brně):
Sekundárně dochované textilie v otiscích na keramických materiálech.
13.35–14.00 přestávka na občerstvení

2. blok přednášek

14.00–14.20 Mgr. Martin Hložek, Ph.D. (Metodické centrum konzervace, Technické muzeum v Brně):
Relikty textilu v korozních produktech kovů v archeologii.
14.25–14.45 Ing. Markéta Škrdlantová, Ph.D., Mgr. Bronislava Bacílková a Ing. Klára Drábková (Vysoká škola chemicko-technologická v Praze):
Možnosti konzervování archeologických textilií.
14.50–15.10 Ing. Klára Drábková, Ing. Markéta Škrdlantová, Ph.D., Mgr. Bronislava Bacílková (Vysoká škola chemicko-technologická v Praze):
Vliv dezinfekčních prostředků na přírodní vlákna.
15.15–15.35 Mgr. Jaroslava Řeřichová (Muzeum hl. města Prahy):
Restaurování a adjustace dětských ponožek z hrobového nálezu.
15.40–16.00 přestávka na občerstvení

3. blok přednášek

16.00–16.20 Mgr. Klára Posekaná (Hornické muzeum Příbram, p. o. Středočeského kraje):
Dětský živůtek z Panského mlýna ve Starosedlském Hrádku.
16.25–16.45 Bc. Jana Bureš Víchová, DiS. (Vysoká škola chemicko-technologická v Praze): Restaurování pohřebních šatů – využití kombinace různých metod.
16.50–17.10 Radek Polách (Muzeum Novojičínska, p. o.):
Zlatá selská svatba – lidový oděv a pokrývka hlavy na Kravařsku.
17.15–17.35 Mgr. Lenka Drápalová (Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm):
Jak jde kroj, tak se stroj. Expozice o tradičním oděvu na Valašsku.
17.40–17.55 Bc. Veronika Šulcová (Historické muzeum, Národní muzeum, Praha):
Stáž v restaurátorské dílně textilu Österreichisches Museum für angewandte Kunst ve Vídni
od 19.00 Společenský večer pro účastníky konference v Technickém muzeu v Brně

 

2. den jednání – 15. června 2017

Posterové prezentace v předsálí konferenčního sálu

  • Mgr. Jiří Vácha (Biskupství Českobudějovické): Odborný katalog vzorované tkaniny 16-18. století z chrámových sbírek Českobudějovické diecéze.

1. blok přednášek

9.00–9.20 Mgr. art. Dana Szemályová (Historické muzeum, Národní muzeum, Praha):
Třeboňské antependium a výroba jeho kopie.
9.25–9.45 doc. Ing. Martina Hřibová, Ph.D. (Katedra dějin umění, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci):
Střihová kniha Juana de Alcegy.
9.50–10.10 Mgr. Jiří Vácha (Biskupství českobudějovické):
Vzorované samety z 16.–18. století z historických sbírek Českobudějovického biskupství.
10.15–10.35 Bc. Veronika Šulcová (Historické muzeum, Národní muzeum, Praha):
Nejstarší šněrovačky z 1. pol. 18. století v Historické sbírce Historického muzea, Národního muzea.
10.40–11.00 přestávka na občerstvení

2. blok přednášek

11.00–11.20 Ing. Aleš Brožek (Česká vexiologická společnost a Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem):
Firma Jindřicha a Jana Trenkwalda na zhotovování praporů.
11.25–11.45 PhDr. Petra Mertová, Ph.D. (Technické muzeum v Brně):
Módní kurýr. Dochovaná korespondence brněnské vlnařské firmy Friedrich Redlich, Feintuch und Schafwollwaren – Fabrik.
11.50–12.10 Mgr. Barbora Stehlíková (Regionální muzeum v Náchodě):
Oblékněme Dannyho a jeho slečny.
12.15–12.35 Mgr. Helena Milerová a Ing. arch. Michaela Ulrychová (MUSOFT.CZ, Praha): Prezentace textilních sbírek v digitálním prostředí.
12.40–12.55 PhDr. Petra Mertová (Technické muzeum v Brně):
Projekt Industriální Brno – nevýstavní formy prezentace historie (nejen) textilní výroby v Brně.
13.00 Oficiální ukončení konference
13.30 Společný odjezd na exkurzi do Moravské galerie v Brně

 

EXKURZE – Moravská galerie v Brně

Pro zájemce je připravena prohlídka Moravské galerie v Brně expozice Užité umění a design v budově Uměleckoprůmyslového muzea, Husova 14, Brno. Zdejší expozice bude otevřena pouze do 30. června, kdy bude uzavřena z důvodu plánované reinstalace v roce 2019. Stálá expozice byla připravena pod vedením Kaliopi Chamonikoly v letech 1999 až 2001 a zpřístupněna 15. 12. 2001. Expozicí nás provede Mgr. Andrea Březinová, kurátorka sbírky textilu a módy Moravské galerie v Brně. Stálá expozice je situována do 2. podlaží a představuje umělecké řemeslo a užité umění od středověku po počátek 20. století ve sbírkách Moravské galerie. Hlavní pozornost exkurze bude zaměřena na textilní exponáty, jejich historii i na otázky instalace a preventivní konzervace.

Muzeum je situováno v blízkosti zastávky tram. č. 12 (Šilingrovo náměstí) a cca 15 min. pěší chůze od budovy Hlavního vlakového nádraží i autobusové zastávky u hotelu Grand.

Anotace konferenčních příspěvků a posterů

Poster

Mgr. Jiří Vácha (Biskupství Českobudějovické): Odborný katalog vzorované tkaniny 16-18. století z chrámových sbírek Českobudějovické diecéze.

Poster představuje odborný katalog historických vzorovaných tkanin. Tato odborná publikace komplexně pojednává o vývoji dekoru barokních vzorovaných textilií a ve své katalogové části kombinuje popis dekoru s technologickým popisem jednotlivých tkanin.

Přednášky 14. 6. 2017

PhDr. Helena Březinová, Ph.D. (Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i.):
Archeologické textilie jako pramen poznání textilní produkce v minulosti.

Fragmenty textilií vyzvednuté během archeologických výzkumů patří mezi nejkřehčí a nejohroženější archeologické památky, kterým je nezbytně nutné věnovat okamžitou pozornost a specializovanou odbornou péči. Důležitá je zde spolupráce mezi archeology, konzervátory a textilními specialisty, jejichž vzájemná dobrá kooperace zvyšuje výpovědní hodnotu textilních nálezů, výrazně posiluje jejich interpretační možnosti a přispívá k záchraně těchto nálezů a umožňuje jejich dlouhodobé uchování, průzkum a prezentaci.

V příspěvku bude prezentováno obecné shrnutí problematiky spojené s archeologickými nálezy textilních pozůstatků, se zaměřením na různorodá nálezová prostředí. Značná pozornost bude věnována také odbornému vyhodnocení a interpretaci textilních nálezů, založeného na zkušenostech s průzkumem ze středověkých odpadních vrstev.

Mgr. Renáta Přichystalová, Ph.D. (Ústav archeologie a muzeologie, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně) a PhDr. Helena Březinová, Ph.D. (Archeologický ústav AV ČR, Praha. v. v. i.):
Rekonstrukce organizace textilní výroby (nejen) na Pohansku u Břeclavi v podmínkách raného středověku.

Pro období raného středověku je na našem území obecně počítáno s modelem, kde je vyšší specializace a organizace práce v řemesle dávána do souvislosti s centrálními aglomeracemi. V mladších úsecích raného středověku pak specializované dílny fungovaly na hospodářských velkostatcích pod patronací knížete nebo církve. S podomáckou výrobou (s domácí dílnou) se počítá v prostředí venkovských sídlišť. Jejich obyvatelé si většinu věcí potřebných k živobytí dokázali zabezpečit vlastními silami a nadvýrobek mohl být využitý při obchodní výměně za jiné, v místní komunitě nedostupné, zboží nebo jako úhrada požadovaných dávek vrchnosti. V případě Pohanska předpokládáme jak podomáckou řemeslnou výrobu, tak specializovanou produkci saturující potřeby nobility sídlící v areálu velmožského dvorce. Předpokládaný model byl testován na základě frekvence výskytu a prostorové analýzy nálezů přeslenů a tkalcovských závaží.

Mgr. Martin Hložek, Ph.D. (Metodické centrum konzervace, Technické muzeum v Brně):
Sekundárně dochované textilie v otiscích na keramických materiálech.

Na našich geografických podmínkách se běžně textilní materiály v sedimentech nedochovávají. Výjimku tvoří studny, jímky a jiné vodou podmáčené nálezové situace. Naopak nepřímým zdrojem informací o textilu jsou jeho otisky v keramických materiálech. Otisky textilií nacházíme na modelovaných plastikách, nádobách i na hliněných výmazech stěn (mazanici). Jedná se o poněkud problematický zdroj informací, protože již nestudujeme vlastní textilii, ale pouze její více či méně kvalitní otisk v keramické hmotě. Může se jednat o otisky úmyslné, náhodné nebo související s technologií výroby keramického artefaktu. Při dokumentaci a analýzách otisků textilií musíme brát v úvahu vlastnosti a chování keramických hmot během technologických pochodů. Kvalita otisku je přímo závislá na zrnitosti materiálu a rozměry otisku ovlivňuje smrštění vyvolané sušením a výpalem keramického artefaktu.

Mgr. Martin Hložek, Ph.D. (Metodické centrum konzervace, Technické muzeum v Brně):
Relikty textilu v korozních produktech kovů v archeologii.

Nálezy reliktů textilií v korozních produktech kovů, zvláště mědi a jejích slitin, nejsou v archeologických nálezech výjimečné. Jejich odhalení a využití však vyžaduje cílené a detailní studium korozních produktů, včetně jejich odpovídajícího ošetření a ochrany. Při dostatečné pozornosti pak mohou korozní vrstvy s textiliemi posloužit jako cenný zdroj nezanedbatelných údajů. V depozitářích muzeí se nachází množství nekonzervovaných kovových artefaktů ze starších archeologických výzkumů pohřebišť (nálezy získané do padesátých let 20. století). Tyto artefakty jsou většinou nekonzervované nebo je jejich povrch zalakován. Nejvíce reliktů textilií na kovových artefaktech pochází z kostrových pohřebišť pozdního eneolitu, starší a střední doby bronzové, dále v kostrových hrobech doby laténské a stěhování národů, doby hradištní, vrcholného středověku a novověku.

Ing. Markéta Škrdlantová, Ph.D., Mgr. Bronislava Bacílková a Ing. Klára Drábková (Vysoká škola chemicko-technologická v Praze):
Možnosti konzervování archeologických textilií.

Ke konzervování archeologických textilních nálezů je nutné přistupovat individuálně, v závislosti na jejich nálezové situaci. V práci budou shrnuty možnosti konzervování archeologických textilních nálezů, pozornost bude věnována různým možnostem čištění, následné konsolidaci a zvýšení flexibility textilních vláken. Dále budou shrnuty různé varianty adjustace textilních fragmentů spolu s jejich výhodami či nevýhodami.

Ing. Klára Drábková, Ing. Markéta Škrdlantová, Ph.D., Mgr. Bronislava Bacílková (Vysoká škola chemicko-technologická v Praze):
Vliv dezinfekčních prostředků na přírodní vlákna.

Textilní materiály jsou často zastoupeny v umělecko-historických sbírkách i v archeologických nálezech. V průběhu uložení předmětů v půdě nebo i v atmosféře dochází ke kontaminaci různými druhy mikroorganismů a proto je dezinfekce často nezbytným krokem v průběhu restaurátorského zásahu.

V této práci byl zkoumán vliv vybraných dezinfekčních prostředků na textilní materiály rozdílných typů (bavlna a hedvábí). Testovány byly následující dezinfekční prostředky: gama záření, ethylenoxid, Septonex, nanočástice stříbra, glutaraldehyd, Bacillol AF a Chiroseptol. Vlastnosti textilií byly stanoveny před a po umělém stárnutí pro dezinfikované i nedezinfikované vzorky. Pro studium vlastností textilií byly využity následující metody: kolorimetrie, měření limitního viskozitního čísla a stanovení pevnosti nití v tahu.

Mgr. Jaroslava Řeřichová (Muzeum hl. města Prahy):
Restaurování a adjustace dětských ponožek z hrobového nálezu.

Předmětem restaurování byly dětské ponožky nalezené při archeologickém výzkumu pohřebiště u kostela sv. Michala na Starém Městě pražském (v roce 1995 – 1996). Z hrobu byly také vyzvednuty podešve dětských bot, fragmenty hedvábných tkanin, smotek rostlinného materiálu a kousek dřeva. Nález je rámcově datován do 15. století.

Pletené ponožky byly silně znečištěny a pokryty plástvemi vegetujících vosiček. Degradací a působením hmyzu je zapříčiněn značný úbytek pleteniny. K restaurování se přistupovalo tak, aby se zachovala podstata prostorového textilu. Při adjustaci byl brán zřetel na uložení i na možné vystavení.

Mgr. Klára Posekaná (Hornické muzeum Příbram, p. o. Středočeského kraje):
Dětský živůtek z Panského mlýna ve Starosedlském Hrádku.

Během rekonstrukce mlýna bylo v mazanině pod podlahou sýpky nalezeno torzo dětského vyztuženého živůtku z 18. století. Příspěvek se snaží rekonstruovat původní podobu živůtku, nalézt pro něj analogie v celoevropském kontextu a z archivních pramenů získat bližší informace o dětech, které ho pravděpodobně nosily.

Bc. Jana Bureš Víchová, DiS. (Vysoká škola chemicko-technologická v Praze):
Restaurování pohřebních šatů – využití kombinace různých metod.

Konzervování-restaurování archeologických či hrobových textilních nálezů je specifickou záležitostí v oblasti restaurování. Tento příspěvek na konkrétním příkladu pohřebního oděvu poukazuje na různé možnosti čištění i samotného restaurování s využitím kombinace několika postupů. Jedná se o hedvábné šaty z pohřební výbavy z rakve 4/K z krypty kostela panny Marie Vítězné v Karmelitské ulici v Praze z přelomu 17. – 18. století. Při restaurátorském zásahu bylo provedeno čištění suchou i mokrou cestou a využity dva odlišné způsoby konsolidace – šitá skeletáž a podlepení. Výběr podkladového materiálu i adheziva byl zvolen na základě provedených zkoušek na modelových vzorcích a samozřejmě s ohledem na stav a charakter předmětu.

Radek Polách (Muzeum Novojičínska, p. o.):
Zlatá selská svatba – lidový oděv a pokrývka hlavy na Kravařsku.

Kravařsko je starý historický název národopisně významné oblasti na severovýchodní Moravě. Zdejší německojazyčné obyvatelstvo se odlišovalo specifickou lidovou kulturou a osobitým civilním a svátečním oděvem. Přednáška má za cíl na základě historické obrazové dokumentace představit různé typy zdejších lidových oděvů se zvláštním zřetelem na pokrývku hlavy. Souvisely nejen s životem na Kravařsku, ale zvláště s tzv. Zlatou selskou svatbou. Pokrývky hlavy a kravařský oděv se promítly také do díla několika významných výtvarných umělců a sochařů 1. poloviny 20. století.

Mgr. Lenka Drápalová (Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm):
Jak jde kroj, tak se stroj. Expozice o tradičním oděvu na Valašsku.

Valašské muzeum v přírodě v prosinci 2016 zpřístupnilo expozici s názvem  Jak jde kroj, tak se stroj, prezentující tradiční odívání na Valašsku a realizovanou za finanční podpory tzv. Norských grantů. Cílem příspěvku je představit odborné veřejnosti nejen výslednou podobu expozice. Přednáška se zaměří zejména na podmínky, způsoby a postupy její samotné realizace od vzniku samotné ideje na uskutečnění expozice až po praktickou část v oblasti architektonického a výtvarného řešení, režimu prostředí (klima, osvětlení, prašnost) a samotné přípravy a instalace sbírkových předmětů (převážně textilního charakteru). Příspěvek bude doprovázen obrazovou prezentací.

Bc. Veronika Šulcová (Historické muzeum, Národní muzeum, Praha): Stáž v restaurátorské dílně textilu Österreichisches Museum für angewandte Kunst ve Vídni.

V lednu a v únoru letošního roku absolvovala autorka přednášky odbornou stáž v restaurátorské dílně MAK ve Vídni, kterou jí jakožto pracovníkovi ve vědě a výzkumu financovalo Národní muzeum. Pod odborným vedením Mag. Edith Oberhumer, restaurátorky textilu, si mohla vyzkoušet restaurování koberců, podílela se na restaurování renesančního antependia a zapojila se do dlouhodobého projektu přeuložení a konzervace jedné z největších sbírek koptských textilií. Příspěvek má za cíl ukázat, jak funguje péče o textilní sbírku v MAK, dále představit jednotlivé projekty a v neposlední řadě seznámit s novými nebo neznámými materiály, s nimiž se autorka během práce setkala.

 

Přednášky 15. 7. 2017

Mgr. art. Dana Szemályová (Historické muzeum, Národní muzeum, Praha):
Třeboňské antependium a výroba jeho kopie.

Na výstavě Historického muzea Národního muzea v Praze „Když císař umírá“ bylo prezentováno i tzv. Třeboňské antependium. Předmět pochází z období vrcholné gotiky a patří mezi nejstarší a nejvzácnější sbírkové předměty textilního fondu. Pro předmět jsou stanoveny přísné podmínky expozice. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k vytvoření jeho kopie, kterou je plánováno zařadit i do nové stálé expozice Národního muzea. Kopii předmětu zhotovila firma Velebný & Fam, která se specializuje na nejrůznější techniky ruční a strojové výšivky. Příspěvek prezentuje historii předmětu a postup výroby jeho kopie.

doc. Ing. Martina Hřibová, Ph.D. (Katedra dějin umění, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci): Střihová kniha Juana de Alcegy.

Článek se zabývá analýzou obsahu knihy „Libro de geometria, practica y traça“ sepsané Juanem de Alcega r. 1580 (reedice 1589). Součástí práce je rozbor civilních střihů ženských a mužských oděvů, přičemž střihy na typické dobové oděvy byly vyzkoušeny v měřítku 1:3 a několik vybraných střihů bylo ověřeno v měřítku 1:1. Rozkreslení ukázalo, že Alcegovy střihy určené pro zkušené krejčí jsou funkční a postupy při skládání látky promyšlené, ale v některých případech je navržená spotřeba látky nižší, než by pro konstrukci požadovaného oděvu bylo vhodné.

Mgr. Jiří Vácha (Biskupství českobudějovické):
Vzorované samety z 16.-18. století z historických sbírek Českobudějovického biskupství.

Přednáška přibližuje pětici vzorovaných sametů a jednu historickou nápodobu sametové tkaniny. Cílem příspěvku bude pojednání o skladbě dekoru konkrétních tkanin se souvztažností do hlavních proudů historické textilní módy, představení jejich technologické podstaty a nastínění výroby vzorovaných hedvábných sametových tkanin. Zde prezentované tkaniny se dnes nacházejí ve sbírkách Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Arcidiecéze pražské a Diecéze českobudějovické, šestice představovaných tkanin pochází z liturgických souprav, které historicky náležely do sbírek poslední ze jmenovaných institucí.

Bc. Veronika Šulcová (Historické muzeum, Národní muzeum, Praha):
Nejstarší šněrovačky z 1. pol. 18. století v Historické sbírce Historického muzea, Národního muzea.

V rámci dvouletého interního projektu Národního muzea, který byl zaměřen na tvarovací spodní prádlo ze sbírek Historického muzea, bylo podrobeno zkoumání také několik nejstarších šněrovaček z 2. poloviny 18. století. Cílem projektu bylo na základě podrobného textilně-technologického průzkumu, průzkumu konstrukce a oděvního zpracování šněrovačky přesněji datačně zařadit a přiblížit způsob jejich zhotovení a nošení v tomto období. Připravený příspěvek představí jednotlivé zkoumané sbírkové předměty a zajímavé výsledky a informace, které byly během práce s nimi získány.

Ing. Aleš Brožek (Česká vexiologická společnost a Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem):
Firma Jindřicha a Jana Trenkwalda na zhotovování praporů.

Autor deset let shromažďoval údaje o firmě, která v 19. století zhotovila v Čechách největší počet  praporů  pro spolky v Čechách, na Moravě, Slezsku, ale i zahraničí. Lze odhadovat, že jich bylo přes 1800. V příspěvku budou posluchači seznámeni se životem obou aktérů, budou představeny kresby praporů před jejich schválením místodržitelstvím i fotografie hotových praporů tak, jak se dochovaly v českých muzeích.

PhDr. Petra Mertová, Ph.D. (Technické muzeum v Brně):
Módní kurýr. Dochovaná korespondence brněnské vlnařské firmy Bedřich Redlich, Feintuch und Schafwollwaren – Fabrik.

Ve fondu Technického muzea v Brně se nachází torzo dochované korespondence brněnské vlnařské firmy Friedrich (Bedřich) Redlich ze zpravodajských agentur mapujících oděvní trendy ve Francii. Jedná se o unikátní dobové dokumenty mající charakter zpráv, dokumentujících módní trendy. Část dopisů odkazuje na vzorky tkanin, které byly firmě zaslány, a řada z nich je také dosud dochována. Příspěvek seznámí s obsahem souboru dopisů i se strukturou zasílaných informací, a pokusí se odpovědět na důvody vzniku korespondence.

Mgr. Barbora Stehlíková (Regionální muzeum v Náchodě):
Oblékněme Dannyho a jeho slečny.

V příspěvku autorka účastníkům konference představí akci, která se v loňském roce konala v Regionálním muzeu v Náchodě. Šlo o sbírku oblečení a doplňků z období 30. a 40. let 20. století. Sbírka textilu sice vznikla především kvůli připravované pamětní síni věnované spisovateli Josefu Škvoreckému, ale oblečení a doplňků se nakonec shromáždilo tolik, že je již připravována i samostatná výstava. Autorka hodlá představit kolegům a to především z menších muzeí, že takové akce mají smysl i v menších městech. Lidé velmi rádi a ochotně přinášeli textil i doplňky do muzea.

Mgr. Helena Milerová a Ing. arch. Michaela Ulrychová (MUSOFT.CZ, Praha):
Prezentace textilních sbírek v digitálním prostředí.

Příspěvek se zaměřuje na možnosti využití moderních technologií k prezentaci textilních sbírek. V dnešní době návštěvníci výstav i virtuálního prostředí požadují více než jen zhlédnutí vystavených exponátů. Cílem je poskytnout rozšířený náhled a porozumění vystavenému objektu. Digitalizace objektu se dnes nezaměřuje pouze na klasické fotografování nebo fotografie pořízené mikroskopem, ale rozšiřuje výstupy o 3D digitalizaci nebo RTG snímání, což přináší nové pohledy na předměty textilních sbírek. Důležitým aspektem virtuální prezentace je struktura webového portálu, která dovolí snadné a intuitivní vyhledávání. Zpřístupnění na jednom místě umožňuje další využití publikovaných dat v jiných projektech a systémech, jako jsou například centrální registry, odborné weby, diskuze a sociální sítě.

PhDr. Petra Mertová (Technické muzeum v Brně):
Projekt Industriální Brno – nevýstavní formy prezentace historie (nejen) textilní výroby v Brně.

Současná podoba města Brna stále vypovídá o minulých etapách vývoje osídlení i průmyslové výroby. Pro Brno bylo v minulosti významným momentem rozsah a podoba textilní a strojírenské výroby. Přednáška představí jednu z nabídek veřejnosti koncipovanou jako nevýstavní formu prezentace (nejen) textilní výroby v Brně. Tato aktivita vychází z dlouholeté badatelské aktivity autorky a dalších spolupracovníků a veřejnosti má přinést informace, které expozice TMB nabídnout nemůže. Aktivita mimo jiné supluje chybějící expozici o textilu v muzeu samotném.  V měsících duben a květen proběhl již druhý ročník cyklu přednášek a exkurzí nesoucí název Industriální Brno.

 

Zůstaňme v kontaktu

Sledujte nás na sociálních sítích
Přihlaste se k odběru newsletteru:

Technické muzeum v Brně

Purkyňova 105,
612 00 Brno – Královo Pole

Email: info@technicalmuseum.cz
Telefon: +420 541 421 411
Fax: +420 541 214 418
Pozvánka
Ahoj, nezajdeme se spolu podívat sem? http://www.technicalmuseum.cz/veda-vyzkum/konference-prednasky-workshopy/konference-textil-v-muzeu/

Please leave this field empty.