langobardsky_mec

Langobardský meč

80 

Konzervátorsko-restaurátorský průzkum a zásah

Recenzovaná odborná monografie týkající se materiálového průzkumu a konzervátorsko-restaurátorského zásahu langobardského meče, který byl nalezen pri archeologickém výzkumu u Kyjova. Práce je doplněna o postup výroby repliky meče původními technologiemi, které byly odhaleny na základě metalografického průzkumu čepele.

Kategorie:

Popis produktu

Autoři: Patrick Bárta, Martin Hložek, Jaromír Šmerda

Technické muzeum v Brně, 2016. ISBN 978-80-87896-36-5.

Meč představený v této monografii byl nalezen při záchranném archeologickém výzkumu u města Kyjova (okr. Hodonín) na pohřebišti z doby stěhování národů v hrobě č. 881. Pohřebiště a artefakty v hrobech lze spojit s kmenem Langobardů.

Zbraň se skládala z železné zkorodované čepele místy pokryté zbytky organických materiálů tvořících původně pochvu (dřevo určené jako olše, useň) a z hlavice, na jejímž povrchu byly korozní produkty modrozelené barvy typické pro měď a její slitiny. Již prvotní rtg průzkum odhalil inkrustaci hlavice drátky odlišného kovu, než je spodina, a zdobení čepele damaskováním třemi zkroucenými pruty. Tento poznatek byl plně potvrzen metalografickým průzkumem vzorku odebraným z čepele a rtg snímkem. Čepel byla vykována ze dvou ocelových ostří obklopujících ocelové jádro, na něž byly navařeny z každé strany tři damaskové panely skládající se ze čtyř ocelových vrstev a tří lamel tvořených železem, pravděpodobně se zvýšeným obsahem fosforu.

Průzkum ukázal, že zatímco u hrotu byl meč zakalen, u trnu kalení absentuje. Jiným zajímavým detailem metalografického průzkumu bylo zjištění, že některé části korozních vrstev si zachovaly ve větší míře svou původní mikrosktrukturu a jsou tvořeny cementitovým síťovím v magnetitické matrici, která nahradila matrici feritickou. To svědčí o tom, že i zdánlivě bezcenné korozní produkty mohou skrývat cenné informace.

Při zkoumání hlavice meče byl jako její materiál analýzou určen bronz s nižším obsahem cínu, dekorativní tauzované proužky jsou pak ze stříbra vyšší ryzosti. Čepel byla typologicky zařazena jako typ Illerup-Wyhl tendence Wyhl Miksovy typologie, hlavice pak byla určena jako typ Bülach-Obrigheim Menghinovy typologie, ačkoli zcela přesnou analogii se nepodařilo nalézt. Meč lze pravděpodobně datovat do druhé poloviny 6. století n. l.

Meč byl konzervován v laboratořích Metodického centra konzervace Technického muzea v Brně a následně byla zhotovena jeho přesná replika původními technologiemi.

Publikace je k zakoupení na pokladně muzea či k objednání přes e-shop. S případnými dotazy se můžete obrátit na Mgr. Marii Gilbertovou.