Vybraná „technická“ výročí

Tento seznam je pouze výběrem některých významných výročí, nikoliv jejich úplným výčtem. Připomínáme si jimi důležité osobnosti a mezníky, které měly zásadní význam v rozvoji technických oborů.
(zdroj: Wikepedia)

 

15. 5. 1859 se narodil francouzský fyzik a chemik Pierre Curie, který v roce 1880 objevil s bratrem Paulem Jacquesem Curiem piezoelektrický jev (tedy schopnost krystalu generovat elektrické napětí při jeho deformování). Později Pierre Curie obrátil svou pozornosti k magnetismu. Dokázal, že magnetické vlastnosti daného materiálu se mění při určité teplotě = Curiova teplota. V roce 1903 obdržel společně se svojí ženou a Henri Becquerelem Nobelovu cenu za fyziku za výzkum přirozené radioaktivity.

***

13. 5. 1911 uskutečnil průkopník české aviatiky Jan Kašpar první dálkový let z Pardubic do Velké Chuchle. Ve výšce zhruba 800 m uletěl vzdálenost 121 km za 92 minuty. Dalším letem je první přelet s cestujícím v Čechách z Mělníka do Chuchle. Tu zdolal za 41 minut a 55 sekund. Jan Kašpar se stal průkopníkem české aviatiky a je nejznámější z prvních českých konstruktérů a pilotů. Narodil se 20. 5. 1883.

***

11. 5. 1918 se narodil americký fyzik Richard Phillips Feynman. Vypracoval techniku popisu reakcí elementárních částic poskytující alternativní náhled na chápání kvantové fyziky (Feynmanovy diagramy). V roce 1965 obdržel se dvěma dalšími fyziky Nobelovu cenu. V roce 1986 se stal členem vyšetřovací komise pro výzkum katastrofy raketoplánu Challenger. Cílem míse bylo vypuštění komunikační družice, astronomické pozorování a experimenty. Raketoplán 73 sekundy po startu explodoval a nikdo ze sedmičlenné posádky nepřežil. Feynman přispěl k objasnění těchto příčin a zároveň poukázal na další systémové chyby ve vedení tohoto projektu.

***

Před 240 lety, přesně 30. 4. 1777, se narodil významný německý matematik a fyzik Johann Carl Friedrich Gauss. Zabýval se teorií čísel, matematickou analýzou, geometrií, astronomií, elektrostatikou, geodézií a optikou. Mnohé z těchto oborů významně ovlivnil. Vynalezl magnetometr. Na jeho památku byla pojmenována  jednotka magnetické indukce Gauss (1gauss = 0,0001 tesla).Mimo jiné je po něm pojmenovaný kráter na Měsíci, který se nachází blízko severovýchodního okraje přivrácené strany.

***

15. 4. 2017 = 310 let od narození Leonharda Paula Eulera (1707 Basilej), matematika a fyzika, jednoho  z nejlepších matematiků vůbec.
„… pravda je, že ať se seznamujeme s kterýmkoliv důležitým matematickým tématem té doby, narazíme brzy a často na Eulerovo jméno,“ píše v knize Příběhy matematiky autor Milan Mareš a pokračuje: „Nejvíc je to zřejmé v geometrii, tehdy poměrně ještě novém diferenciálním a integrálním počtu a v teorii čísel. Hodně přispěl i ke studiu posloupností, časových řad a k teorii funkcí. Také poměrně známé číslo e. základ přirozených logaritmů se jmenuje Eulerovo číslo…“
Euler, jak už bylo naznačeno, provedl mnoho objevů na poli diferenciálního počtu a teorie grafů. Zavedl nové moderní matematické pojmy a symboly, zvlášť v matematické analýze, dvojrozměrný integrál (1769). Nezabýval se jen teorií matematiky, ale i její aplikaci ve fyzice, kartografii. Položil základy mechaniky tuhých těles a hydrodynamiky. Je proslulý svými pracemi v optice a astronomii. Jeho díla se vyznačují přehlednou symbolikou – dnešní způsob značení matematických pojmů je téměř stejný jako Eulerův.
Zemřel 18. září 1783, je pohřbený na Lazarevském hřbitově v Petrohradě.

∗∗∗

Rok 1827 – před 190 lety vydal německý fyzík  Georg Simon Ohm (16. března 1789 Erlangen – 6. července 1854) práci, ve které formuloval  zákon, jenž vyjadřuje vztah mezi elektrickým odporem, napětím a proudem.
Ohmův zákon říká, že elektrický proud v elektricky vodivém předmětu je přímo úměrný elektrickému napětí přiloženému na tento předmět, konstantou úměrnosti je vodivost:

U = I · R

Tento Ohmův zákon – formuluje uvedený vztah tak jednoduše, že zprvu nebyl německými vědci brán vážně. Až když jej v roce 1841 vyznamenala Královská společnost v Londýně za výsledky badatelské práce, se jeho věhlas v Německu rychle rozšířil.

∗∗∗

27. 3. 1845 – se narodil Wilhelm Conrad Röntgen, německý vědec, který v roce 1901 obdržel Nobelovu cenu za objev rentgenového záření. Na základě svých pokusů v roce 1895 zveřejnil předběžnou zprávu o novém druhu paprsků, které označil jako paprsky X. Ty posléze jeho kolegové pojmenovali jeho jménem. Rentgenové záření je formou elektromagnetického záření o vlnových délkách 10 nanometrů až 1 pikometr.

∗∗∗

25. 3. 1655Christiaan Huygens objevil měsíc planety Saturn – Titan.  Nizozemský fyzik, matematik, astronom a autor rané science fiction se narodil 14. 4. 1629. Už  na univerzitních  studiích publikoval práce, které lze považovat za základy počtu pravděpodobnosti. Jeho objevy ovlivnily celou řadu fyzikálních oborů. V roce 1657 uveřejnil sdělení o svém vynálezu kyvadlových hodin s netlumeným pohybem kyvadla, používaných dodnes. Zobecnil také zákony otáčivého pohybu (moment setrvačnosti), objevil zákon zachování momentu hybnosti (1656), zkoumal zákony rázu těles a odstředivé síly (1659). Od roku 1652 se také věnoval optice, dalekohledům a mikroskopům. Zkonstruoval po něm pojmenovaný dvoučočkový okulár a postavil několik velkých dalekohledů s ohniskovou délkou až 75 metrů. V roce 1659 popsal skutečný tvar saturnových prstenců, objevil jeho měsíc Titan, popsal  emisni mlhovinu – Velká mlhovina v Orionu (M-42). Popsal vlnové vlastnosti světla (1678) a znovu zavedl starověký pojem éter (aithér). Na konci života navázal v práci Cosmotheros (vydán 1698) na myšlenky Giordana Bruna o možnosti mimozemského života.

∗∗∗

10. 3. 1876 – Pane Watsone, přijďte sem. Potřebuji vás – to jsou první věty na světě, které uslyšel v telefonním aparátu pomocník Alexandera Grahama Bella. Bell podal žádost o patent na vynález telefonu v polovině února tohoto roku. Přístroj ještě neuměl přenášet hlas. O necelý měsíc později po dalších vylepšeních se přenos hlasu dne 10. 3. 1876 povedl. Bell – profesor fyziologie orgánů řeči a fyziky, který se narodil 3. 3. 1847, nabídl svůj telefon americké a britské vládě. Britský poštovní úřad odpověděl, že Američané snad takovou věc potřebují, ale Angličané předávají zprávy pomocí malých chlapců, kteří přenášejí listy mezi adresáty.

∗∗∗

4. 3. 1877 – Emil  Berliner vynalezl mikrofon, tedy zařízení na přeměnu akustického signálu na signál elektrický. Američan německého původu prodal svůj patent Bell Telephone Company.  Mezi jeho vynálezy patří i gramofon.  Jako první zachytil hlas do zinkové gramofonové desky.

∗∗∗

28. 2. 1782 – narození  českého mechanika a konstruktéra Josefa Božka, který zprovoznil  první parovůz  v českých zemích. Mimo jiné se věnoval konstrukci čerpadel pro vodárny, vagónů pro první koněspřežnou železnici, zhotovil soubor modelů hodinových kroků nejprogresivnějších systémů tehdejší doby pro polytechniku. Jeho přesné kyvadlové hodiny pro hvězdárnu Klementina sloužily od roku 1812 do roku 1984 v Astronomickém ústavu v Praze. A také  pro knížete Ypsilantiho sestrojil pohyblivou protézu.

∗∗∗

11. 2. 1847 – před 170 lety se narodil Thomas Alva Edison, americký vynálezce a podnikatel. Na jeho jméno je vedeno 2332 patentů, další tisíce jich registrovaly jeho firmy. Mezi nejznámější Edisonovy vynálezy patří fonograf (předchůdce gramofonu) a mylně je k nim počítána i žárovka, kterou ovšem pouze zdokonalil a nechal si patentovat. První žárovka byla rozsvícena 21. října 1879 a svítila 40 hodin. Edison je také zakladatelem dodnes vydávaného prestižního časopisu Science. Zemřel 18. října, 1931 West Orange, New Jersey, USA.

Zůstaňme v kontaktu

Sledujte nás na sociálních sítích
Přihlaste se k odběru newsletteru:

Technické muzeum v Brně

Purkyňova 105,
612 00 Brno – Královo Pole

Email: info@technicalmuseum.cz
Telefon: +420 541 421 411
Fax: +420 541 214 418
Pozvánka
Ahoj, nezajdeme se spolu podívat sem? http://www.technicalmuseum.cz/media/vybrana-technicka-vyroci/

Please leave this field empty.