Trasa pro cyklisty (s možností využití úseku ke Šmelcovně pro pěší turisty):
Veverská Bítýška–údolí Bílého potoka–Šmelcovna–Veverská Bítýška (Brno)
Východiskem jak pro pěší, tak pro cyklisty je Veverská Bítýška. Z náměstí se dáme přes most a jdeme proti proudu potoka po modré turistické značce. Při konci zástavby městečka po pravé straně objekt Jarošova mlýna ( 0,75km), s přístupnou expozicí a kompletně zachovaným strojním vybavením od firmy Josefa Prokopa synové, Pardubice, z roku 1938. Pohon mlýnského zařízení je Francisovou turbínou Při Bílém potoce, dříve nazývaným Bitýška, leží na upravené parcele „Letohrádek“ (1 km), vystavěný na místě jednoho ze zaniklých hamrů veverského panství. Materiál hamerského objektu činného vletech 1716 až 1874 byl použit pro novostavbu. Dále mineme samotu Prachovnu ( 0,5km), řadu turistických chat (některé ještě z období 1. republiky, kdy bylo údolí Bílého potoka – tehdy White creek– oblíbeným útočištěm trampů (dopravu do Veverské Bitýšky obstarávala dnes zrušená železniční trať z Kuřimi). Po dalších 4km dorazíme k Hálovu mlýnu (možnost občerstvení). Za ohybem údolí leží v jeho rozšířené části osada Šmelcovna (0,75 km) , která tvořila v 18. a 19. století centrum zdejšího železářství (v provozu v létech 1724 až 1873). Z huti se zachovaly pouze nevýrazné zbytky staveb, které byly většinou rozebrány. Za osadou a pod pravobřežní strání údolí jsou patrné pouze základy jednotlivých objektů. Vysoká dřevouhelná pec, která tvořila jádro huti zmizela docela. Z rybníku, který zajišťoval trvalou dodávku energie pro pohon vodních kol dmychadel a dalších strojů se dochovala hráz na louce nad obcí. V úbočích strání a v bočních údolích jsou patrny stopy po důlních pracech vzniklých při těžbě sideritických a limonitických železných rud. Dále proti toku jsou mlýny Maršovský a Javůrecký (2 km). Ve strmém žlebě pravobřežního přítoku Bílého potoka, potůčku Stříbrnice, je zachováno několik štol po těžbě rudy (asi 250 m) . Necelý kilometr dále při kličce údolí jsou pod skálou Bochník základy tzv. hlubockého hamru s torzem výhně. Při založení hamru došlo patrně k prokopání nového koryta potoka. Hamr byl činným prokazatelně v létech 1690 až 1855, je však možné, že se zde pracovalo již od 14. století. Voda k hamru byla přiváděna prostřednictvím dřevěného koryta. Nedaleko jezu najdeme vodní mlýn a pilu Ve žlebě (také Staňkův mlýn –0,5 km). Proti toku potoka v lesnatém údolí dorazíme k Pavlovcovu mlýnu (3,5 km – silnice do Svatoslavi), za nímž se údolí rozvírá do otevřené krajiny bítešska.
Návrat nejjednodušší zpět do Veverské Bítýšky, cyklisté mohou využít ze Šmelcovny cestu stoupáním do Javůrku (1,25 km – červená turistická značka), odsud po zelené přes Hvozdec a za něj k silnici Ostrovačice–Veveří (7 km), potom po žluté přes kopec k Ríšově studánce (2,5 km) a sjezd Kočičím žlebem k přehradě do Brna Bystrce (5 km).
|
