Procházka po Ústředním hřbitově – pomníky průmyslníků

Před blížícím se závěrem výstavy Vlněná elegance první republiky zveme zájemce na komentovanou procházku po Ústředním hřbitově s Bc. Michalem Doleželem. Procházka nás zavede k monumentálním pomníkům na místech posledního odpočinku významných textilních průmyslníků a jejich rodin. Seznámíme se s osudy brněnských podnikatelů, jejich manželek i dětí.
Vycházka se uskuteční dne 19. června od 10.00 hod, účast je nutné si rezervovat předem. Více informací: Procházka po Ústředním hřbitově – pomníky průmyslníků

Vlněná elegance první republiky: Tvorba brněnských textilek mezi lety 1918 až 1939

Oděvní kreace prvorepublikových módních salonů, krejčovských domů a konfekčních firem byly závislé na kvalitních látkách, které v případě vlněného sortimentu pocházely velmi často z Brna. Brno bylo mekkou vlnařského průmyslu již v dobách Rakouska-Uherska a na svém významu neztratilo ani v dobách první republiky. V té době ještě vlněné tkaniny patřily mezi základní oděvní materiál, neboť pánský i dámský šatník nemohl postrádat kvalitní saka, kalhoty, pláště, kostýmy a další garderobu šitou z vlněných tkanin. Běžnou byla móda šitá na zakázku v salonech. Jednalo se o módu, kterou již v současném světě nepotkáme. Dnes si již neumíme představit, že bychom i v letních měsících nosili vlněná saka, či jaké bylo sportování ve vlněném saku a pumpkách, a jak těžké byly zimníky či pláště do deště z kvalitních vlněných látek. To, co obdivujeme, je elegance, střihová nápaditost i kvalita krejčovského řemesla prvorepublikové módy.

V připravené výstavě jsme se zaměřili na otázku vlněných tkanin, které tvořily páteř krejčovského řemesla. Na příkladu Brna chceme veřejnost seznámit s jejich tvorbou od návrhu po realizaci. Díky dochovanému souboru vzorníků s vloženými ukázkami tkanin k jednotlivým sezónám jsme schopni poměrně detailně popsat tkaniny, které pocházely z Brna a dokonce i to, k jakému účelu mohly být použity. V řadě případů je dokonce možné vzorky spojit s konkrétní firmou. Vzorníky ze sledovaného období jsou uloženy v depozitáři Technického muzea v Brně a prošly dlouholetým výzkumem a konzervátorským zásahem. Díky mravenčí práci týmu odborníků můžeme vzorníky veřejnosti představit a spolu s nimi i pomůcky používané v desinatuře a dalších provozech továrny. Připraveny jsou také skeny jednotlivých stránek, tak aby jimi návštěvnici mohli virtuálně listovat.

Připomeneme význam desinaterů, kteří sledovali modní tendence ve světě a navrhovali nové desény, vzory, barevné kombinace ve shodě s modním vkusem společnosti. Bohužel stále patří mezi neznámé zaměstnance firem, jejich jména ani osudy nám dosud nejsou známy. Připomeneme také pozadí činnosti brněnských továren, které se musely po vzniku republiky vypořádat s řadou obtíží a nástrah. Řešily problémy s dovozem vlny do Brna, změněné obchodní podmínky, problémy s měnou a devizovými účty, celní bariéry, hledali nové obchodní kontakty v zahraničí, neboť na nich byli závislí.

V Brně působilo více jak čtyřicet podniků, jejichž objemy výroby byly dimenzované před první světovou válkou pro potřeby trhu v rámci monarchie a pro zahraniční klienty, jako např. Br. Stiassni, Paul Neumark, L. Auspitze vnukové, Br. Kleinové, Br. Schöllerové, Arona a Jacoba Löw Beera synové, Max Kohn, Jellinek a Seidl aj. V kulisách první republiky se tyto továrny snažily své schopnosti a možnosti dále využít, což bylo možné pouze cestou zahraničního obchodu.

K tomu jim významnou měrou pomáhaly profesní organizace, jako např. Československá soukenická konvence, dále ministerstva i zastupitelské úřady. Na příkladu firmy Jan Hošek představíme také český živel, který byl v jazykově německém prostředí sice vzácným, ale velmi úspěšným podnikem. Českých firem v Brně působilo více, my jsme do výstavy vybrali firmu Jan Hošek z důvodu zachovaných vzorníků, neboť z činnosti firmy se dochovalo množství originálních vzorníků, které budou vystaveny poprvé.

Výstava připomíná také skutečnost, že rozptyl nabídky brněnských továren byl široký. Do světa byly vyváženy tkaniny, které byly považovány za luxusní a měly prvotřídní kvalitu (např. od firmy L. Auspitze vnukové, Bedřich Redlich), ale také byl velkoobchodům i jednotlivým odběratelům nabízen sortiment konvenující možnostem širších vrstev svou cenou, kdy kvalita či trvanlivost nebyly tou rozhodující položkou.

O tom, že vlnařské tkaniny stále tvoří nezbytnou část textilní nabídky přesvědčí závěr výstavy. Zde se návštěvníci seznámí s vybranými druhy tkanin. Vedle originálních prvorepublikových tkanin vystavených ve vitrinách budou mít možnost prostudovat vlastnoručně sortiment dostupných vlněných tkanin.

Výstava připomíná významný podíl Metodického centra konzervace Technického muzea v Brně na zpřístupnění vzorníků veřejnosti, proto návštěvníci budou mít možnost nahlédnout pod ruce konzervátorům. Díky videu a textům ve výstavě se detailně seznámí s celým postupem čištění a restaurování vzorníků.

Pracovníci muzea chystají také doprovodný program k výstavě. Jeho realizace závisí na hygienických pravidlech a platných vládních nařízení souvisejícíh s epidemií Covid-19.

Zkuste si s námi vyluštit pár hádanek – KVÍZ K VÝSTAVĚ – řešení

Výstava s kritickým katalogem vznikla na základě institucionální podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace Technické muzeum v Brně poskytované Ministerstvem kultury ČR.

Foto z výstavy, ©TMB