Oddělení dokumentace slepecké historie Technického muzea v Brně Vás srdečně zve na již 26. tradiční koncert Vítání jara. Uskuteční se ve středu 3. dubna 2019 v přednáškovém sále Moravského zemského muzea (Dietrichsteinský palác), Zelný trh 8, Brno. Začátek koncertu je v 17.00.

Koncert je věnován 210. výroční narození Louise Braillea, tvůrce šestibodového písma pro nevidomé. Zazní skladby Johanna Sebastiana Bacha, Johannese Brahmse, Petra Ebena, Josepha Haydna, Wolfganga Amadea Mozarta, Aloise Permana, Sergeje Rachmaninova a Ivana Tylňaka.

VÍTÁNÍ JARA 2019

Účinkují posluchači Konzervatoře a střední školy Jana Deyla v Praze:

Linda Drexlerová, 6. ročník konzervatoře
Nela Hanáková, žákyně 7. ročníku ZUŠ Slunná
Karel Leskovec, 3. ročník konzervatoře
Tereza Pelikánová, 5. ročník konzervatoře
Juliána Skýbová, žákyně 2. ročníku ZUŠ Slunná

Klavírní spolupráce:
MgA. Radomíra Šlégrová
PhDr. Marie Wiesnerová

Vstupné dobrovolné, bude věnováno na podporu činnosti oblastních poboček Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých v Brně.

Vedení Moravského zemského muzea děkujeme za bezplatný pronájem přednáškového sálu a klavíru.

PROGRAM

J. S. Bach: Menuet a Gigue z Francouzské suity
W. A. Mozart: Sonáta A dur K331, 1. věta
K. Leskovec – klavír

P. Eben: Fantasie Vespertina
J. Haydn: koncert Es dur 2. věta
L. Drexlerová – trubka
Prof. M. Wiesnerová – klavír

A. Perman: Ukolébavka
N. Hanáková – klavír

I. Tylňak: Večerní píseň
J. Skýbová – klavír

J. Brahms: Sonáta pro violoncello a klavír e moll, 1. věta Allegro non troppo
S. Rachmaninov: Vocalise
T. Pelikánová – violoncello
Prof. R. Šlégrová – klavír

Louis Braille (4. 1. 1809 – 6. 1. 1852)

Narodil se v rodině sedláře a vinaře v malém městečku Coupvray. Již jako tříletý chlapec oslepl. Rád navštěvoval dílnu svého otce, kde si poranil pravé oko sedlářským šídlem. Postupem času ztratil zrak i na levém oku.

Do Národního ústavu pro mladé slepce v Paříži byl přijat v deseti letech. Získal světovou proslulost tím, že zjednodušil písmo Charlese Barbiera, kterému se v ústavu učil a vhodným způsobem je přepracoval. Užil pouze 6 reliéfních bodů, z nichž vytvořil dva sloupce o třech bodech.

V ústavu se Braille seznámil se spolužákem Foucaultem (1797–1871, který pro něho navrhl tzv. rafigraf (1839), jenž umožňoval psát běžným písmem. Zpočátku mělo Brailleovo písmo mnoho odpůrců, kteří vyvíjeli jiné systémy, ale žádný se neudržel.

Braille vyřešil problém písma v roce 1825. Na svou dobu bylo však jeho pojetí natolik revoluční, že se v samotné Francii začalo používat až o čtvrt století později. V roce 1829 vyšla jeho publikace s názvem Procédé pour écrire les paroles, la musique et le plain-chant au moyen de points, à l’usage des aveugles et disposés pour eux, par Louis Braille, répétiteur à l’institution Royale des Jeunes Aveugles – Způsob psaní slov, hudby a chrámového zpěvu pomocí bodů k užívání slepci, pro které jej vytvořil Louis Braille, korepetitor Královského ústavu pro mladé slepce. Na třetím kongresu učitelů vyučujících na ústavech pro slepce konaném v Berlíně v roce 1879 získala Brailleova soustava většinu s tím, že je třeba používat i různé typy reliéfní latinky. Také národy píšící azbukou, čínskými znaky, sanskrtem, arabským písmem atd. používají příslušně upravené Brailleovo písmo.

V českých zemích se problematikou adaptace Brailleova písma zabývali tři učitelé ústavů pro nevidomé. Jan Schwarz (nar. 28. 4. 1822), ředitel a zároveň propagátor výuky ladění klavírů v brněnském ústavu pro nevidomé, Václav Novák (1842–1910), učitel v Klarově ústavu pro nevidomé, a Václav Malý, učitel hradčanského ústavu pro nevidomé, který vynalezl tzv. pražskou tabulku pro psaní Braillovým písmem. V 50. letech 20. století se v Brně začaly frontálně používat Pichtovy psací stroje pro psaní Brailleovým písmem.

Byl to velmi významný pokrok od psaní na pražské tabulce, kde se psalo zrcadlově a každý bod určitého písmene se musel bodátkem vypichovat zvlášť. U Pichtova nebo Perkinsova psacího stroje se vytvářela písmena kombinací určitých kláves, takže psaní bylo mnohem rychlejší. V 90. letech 20. století se začaly prosazovat počítače, k nimž bylo možné připojit tiskárny, které umožňovaly naformátovaný text vytisknout v Brailleově bodovém písmu. Došlo k tzv. digitalizaci textů, jež zatím nebyla překonána.

Mgr. Eliška Hluší